Kytarista kapely E!E Petr Bakalerov zemřel 15. prosince 2013. Ta zpráva mě zasáhla, ačkoli jsme se osobně téměř neznali. Dodnes si pamatuji, že jsem právě seděla v naší vesnické hospůdce a hned jsem tu smutnou zprávu zapila. Pro blízké okolí Petra to byl náročný čas. S odstupem času však vzpomínali jen na skvělé, vtipné a veselé historky, které s Bakčou zažili. 

V minulosti jsme vyzpovídali několik osobností punkového světa a ptali se jich, jak na Bakču vzpomínají. Milich z Volantů si pamatuje na gesto celé kapely E!E, kdy Éčka vyměnili svůj hlavní hrací čas a zachránili Volanty. Kapela Volant trochu nestíhala. Éčka tedy odehráli a po koncertě přišel Bakča se slovy:  „Tak hele Volante, za to máme u Vás zelenou!“ Bubeník tedy objednal rovnou plato zelených. A ne jedno. Následkem bylo následné slavné vystoupení Bakči na Keltský noci, kam odcestovali. Dodnes koluje po internetu. Nahý Bakča s kytarou na podiu si nemůže vzpomenout na akordy.

Skléňa z SPS se s Bakčou znal velmi dobře. A historka, kterou nám tehdy řekl? “Asi nejlepší historka s Bakčou byla kdysi v Plzni, kdy jsme od 19.00 hodin seděli v klubu, popíjeli drinky a zelenou, klub se během té doby naplnil a my kolem 22.00 hodin zjistili, že je sice narváno, ale nepřijel zvukař. Bakča to okomentoval slovy: „Žádnej stres, sjedeme do Lampy, tam mám jednu bednu a mikrofón, zapojíme to a bude bigbít.”

David Šrýtr, bývalý člen kapely SPS vzpomíná na to, že Bakča nesnášel pseudo a kinder punkový kapely a společně propagovali glam rock. 

“Věčně veselý, věčně vysmátý, nikdy jsem ho neviděl smutnýho nebo naštvanýho. Sice jsme vždy hodili jen krátkou řeč, protože na víc většinou nebyl čas, zazubili jsme se na sebe, ale ono to úplně stačilo, hned měl člověk lepší náladu,” tak na Bakču před několika lety vzpomínal Sváťa Šváb z Totálního nasazení. Zavzpomínal taky na oslavu osmnáctin kapely Totální nasazení, kdy se Bakča uprostřed koncertu sbalil, dal kytaru do futrálu a odešel z pódia.

Skléňa ještě přiznal, že když se s Bakčou viděl naposledy, bylo po koncertě a Petr ho zval k sobě na ranč. Honza odmítl s tím, že na akci už zůstane. Na ranč se už nedostal. Podobnou vzpomínku má i Sváťa. Ten viděl Petra naposledy na Džbáně na jaře 2013. Tehdy ho Bakča pozdravil a chtěl s ním dát pivo. Sváťa ten den řídil a navíc musel odjet. Slíbil, že si ho dají jindy. Žádné příště už bohužel nepřišlo…. Někdy zkrátka uděláme rozhodnutí, kterých později litujeme. Někdy to jinak nejde. Pokud však máte možnost, neodmítejte své blízké. Užívejte si každou společnou vteřinu, ať je na co vzpomínat. Skvělých historek není nikdy dost. 

Bakča byl fajn človíček. Usměvavý, pozitivní, svůj. Byla to osobnost, ze které vyzařovala pozitivní energie a kouzlo osobnosti. Na Bakču se nešlo zlobit, ať udělal cokoliv. Takových lidí je málo.