Kolín – Poloprázdný sál mě přivítal v pivnici U Vodvárků, kde měl za chvilku vypuknout punkovej mazec. Punkáči si zkrátka dávají na čas. Do koncertu přeci jen zbývá několik desítek minut. A tak se příznivci týhle muziky potulují všude jinde, jen ne na sále.

Na pódiu už stojí pražská partička Nežfaleš, která letos slaví patnácté narozeniny. Lidé se baví, ale kotel není narvanej, ti kteří v něm jsou se pogem roztahují skoro do třetiny sálu, ostatní s úsměvem stále ustupují dál. Docela mě mrzí, že před pódiem není víc lidí, kluci na pódiu jsou plní energie, rozdávají ji, Radek skvěle komunikuje s publikem. Koncert mě baví, slova songů, který neznám si za chvíli bez problému broukám s davem. Je vidět, že nejsem jediná, která Nežfaleš viděla teprve tolikrát, že by se to dalo spočítat na prstech jedný ruky. Kolín ale kluky přijímá a večer si užívá. Kluci v premiéře zahráli také svůj nový singl, který se podle ohlasů líbil. Fanoušci nosili na pódiu panáky. Právě to bylo příčinou výpadku textu. Nikomu to ale nevadí. Alkohol k punku už tak nějak patří.

Po rozloučení nastala celkem dlouhá pauza, na svůj koncert se připravovali legendární SPS, kteří se do Kolína vrátili po roce a půl. Na podzim totiž Kolín vynechali v rámci Pogotour. Fanoušci se ozvali a prosba byla vyslyšena v rámci narozeninového turné kapely Nežfaleš. SPS přivítal plnej kotel. Punkáči vylezli ze všech koutů a před pódiem začínalo být horko už při zvukovce v podobě tradiční Exhalace. Teplota v sále se zvyšovala přímo úměrně s odehranými songy.

Stejně jako vždycky zazněly hity jako Máma, Ruská nebo Svoboda 89. Nechyběl ani nový song, který složil Skleník jako odezvu na zákaz pořádání akcí po desáté hodině bez předchozí domluvy. Kotel pařil jako bláznivý, každou chvíli o zem řinčelo rozbité sklo. Každou chvíli někdo ležel na zemi, aby ho dav ihned zvedal zpět do poga. Každou chvíli se z pódia ozývala prosba, aby fanoušci v první řadě nepadali do odposlechů. Mezi songy nastala krátká pauza ve chvíli, kdy chtěl Zdeněk naladit. “Punkáči nikdy neladili,” ozývalo se z davu, kterému bylo v tu chvíli jedno, jestli je kytara naladěná nebo ne. Zkrátka taková klasika v tomhle klubu. Jen Skleník tentokrát nestál za sloupem.

Jako plus celý akce vidím zájem o merch kapel. Cédéčka, LP desky, trika, mikiny, placky a další zboží šlo z mýho pohledu celkem na odbyt. Je fajn, že komunita stále chodí na koncerty a dokáže své oblíbence podpořit také jinak než tím, že zaplatí vstupné. V poslední době se setkávám s tím, že jsou kapely překvapené, když má někdo zájem o originál nosič a nemá zájem si hudbu zadarmo stáhnout. Včera jsem alespoň kolo sebe měla pocit, že punkáči chtějí kapely podpořit, jak mohou. Přesvědčilo mě to o tom, že punk nejenom, že neumírá, ale také spojuje. A není jen o tom svorně nadávat na nejrůznější věci, ale také o tom pomáhat si, držet při sobě a podporovat se navzájem.

Myslím, že kolínský koncert byl skvělým začátek Nežfalešskýho turné a skvělým návratem SPS do těchto končin.