Nejen o Keltský noci jsme si povídali také  s Honzou Homolou z kapely Wohnout. Dostali jsme se také k jeho kytaře, která by měla pomoci jednomu nemocnému chlapci.

Těšíš se pod skokanské můstky?

Dycky, když koukám na skokanskej můstek, dojde mi, že jsem ho jako malej sjel po zadku, čímž jsem porušil lyžařskou stopu. Správce objektu mi pak vytahával ucho a děsně řval. Pod skokanský můstky se těšíme jako Roden na hřeben. Tedy moc.

Jak často se do Harrachova vracíte?

S kapelou tak obrok. Rád bych tuhle odpověď rozvinul, ale vůbec nic mne nenapadá.

Je vám poměrně malý festival v přírodě sympatický?

No určitě je! Naše kapela je velmi citlivá na prostředí, ve kterém hraje. A menší pódia máme taky rádi. I zde bych se rád rozpovídal, ale to už by byla jen vata.

Přivezete s sebou Krakonošovi ukázat také kytaru, na kterou sbíráte podpisy, a která půjde do dražby, aby peníze potom pomohli malému Maxovi?

Vozíme jí všude! Tady bych do odpovědi zahrnul všecka místa, kde s náma Maximova kytara byla, ale nemám na klávesnici tolik písmen.

Kolik podpisů už na kytaře je?

No, je to v desítkách, musel bych se podívat. Myslím, že na konci léta její původní červená barva zmizí pod nánosem autogramů.

A jakej podpis byste ještě rádi získali?

Rádi bychom tam měli podpis více lidí, kteří by tam měli být. Spíše záleží, zda je potkáme. Třeba právě Karel Roden by byl dobrej. Bohužel nemá kapelu a na festivalech ho potkat nemůžeme.

Přibyly podpisy na Barvách léta?

Ano. Tata Bojs a Visací Zámek